Nejtěžší slovo ze všech: Naučte se v práci říkat "ne"

Nov 13, 2023 - updated Nov 13, 2023

3 mins

Nejtěžší slovo ze všech: Naučte se v práci říkat "ne"

„Ne.“ Jedno z nejkratších, a přitom nejmocnějších slov, kterými čeština disponuje. Jako děti ho používáme s velkou oblibou, ale v dospělosti jako bychom na něj pozapomněli, nebo se ho dokonce báli vyslovit. Proč je tak těžké umět říkat „ne“? S tím slovíčkem je sice potíž, ale může nám ušetřit nejednu vrásku. Umění říkat „ne“ představuje první krok ke svobodě a k nezávislosti na ostatních. Je to důkaz serióznosti a sebevědomí, alespoň co se pracovního prostředí týče, tak proč tolik z nás nedokáže říct „ne“ nadřízenému, klientovi, kolegovi...?

My ve Welcome to the Jungle jsme zjistili, co všechno se skrývá za těmi dvěma písmeny, a máme pro vás pár účinných rad, které vás naučí, jak diplomaticky říkat „ne“.

„Být svobodný znamená umět říkat ne.“ Jean-Paul Sartre

Jak to, že nedokážeme říci „ne“?

Nevyhovět druhému je vnímáno jako negativní chování, proto je odmítnutí považováno za nespolečenské. Kdo by neznal ten nepříjemný pocit, když máme někomu říct „ne“? Pro někoho může být naprostým očistcem i odmítnutí časopisu Nový Prostor. „Většina lidí si říká: ‚Když odmítnu, když řeknu ne, co si o mně ten druhý pomyslí? Zavrhne mě.‘ Strach, že o danou osobu přijdeme, nám zabraňuje říkat ne,“ vysvětluje psycholožka Isabelle Méténierová.

Je to společenský konstrukt, který nás bohužel nutí zapomínat na vlastní sebeúctu. Umění říkat „ne“ víc než co jiného dokazuje, že si dobře uvědomujeme své vlastní potřeby a touhy. Říkáme-li „ano“ jen proto, že se chceme vyhnout důsledkům (zklamání či nedůvěře druhé osoby, nadřízeného…), připravujeme se o veškerou svobodnou vůli. Z profesionálního hlediska je „ne“ projevem uvědomění vlastních povinností a omezení.

Jak říct „ne“?

Co se týče práce, je v první řadě dobré vědět, jaké máte jako zaměstnanec práva a povinnosti. „Ne“ může mít totiž mnoho podob:

  • Polemizující „ne“ může otevírat diskuzi a vyzývat k rozhovoru.
  • Rezolutní „ne“ může ale také znamenat neoddiskutovatelné odmítnutí požadavku.

1. Polemizující „ne“: rozumná strategie, kterou můžete natrénovat

Když ji správně využijete, tak se s pomocí této strategie budou rodit nové nápady a budete dosahovat konstruktivních řešení. Diskuze jako taková je vždy přínosem a zaměstnanec má právo říci svému nadřízenému, když s něčím nesouhlasí.

Platí jediné pravidlo: musíte být schopni předložit pádné argumenty a důvody, které vás přiměly přejít do opozice.

Například pracovní porady – to je většinou místo dialogu a diskuze, které se ale může zvrhnout i v monolog jediné osoby nezohledňující jiné úhly pohledu. Nové myšlenky se ale rodí právě z konfrontací různých perspektiv.

2. Řekněte „ne“ svému nadřízenému: seznamte se s právy a povinnostmi zaměstnance

Jak moc bude vaše odmítnutí oprávněné, to záleží na typu požadavku, také na způsobu, jakým vám byl předložen, a konečně i na zákoníku práce. Zaměstnanec je povinen řádně vykonávat svou práci v souladu s pracovní smlouvou. V ní mohou být uvedeny například i povinné přesčasy překračující běžnou pracovní dobu. Zaměstnavatel má právo od svých pracovníků požadovat práci přesčas, je-li to oznámeno s dostatečným předstihem a je-li takový požadavek oprávněný. Na druhou stranu, jestli máte pádné a ospravedlnitelné důvody, proč přesčas odmítnout, je naprosto logické, že musíte dokázat říct „ne“.

Příklad: Musíte odevzdat projekt v termínu, který se nedá stihnout? Máte práce až nad hlavu, ale stejně se na vás valí další a další úkoly, které nespadají do vašeho popisu práce? Chce se po vás, abyste dosahovali výsledků, ale nedostanete k tomu potřebné prostředky? Když řeknete „ne“ na základě pádných důvodů, jen těžko vás za to někdo potrestá.

Tip: Zdůvodněte své odmítnutí a uveďte přesvědčivé argumenty.

3. Uvědomte si, že důsledky odmítnutí jsou pouze relativní

První překážka, která nás zarazí, když se snažíme říci „ne“, je náš strach z reakce odmítnuté osoby. Jakmile se chystáme někomu nevyhovět, okamžitě nás napadne, že to daná osoba špatně ponese – představujeme si hned to nejhorší. Prvním krokem je proto se zamyslet, z čeho máme strach, a smířit se s tím. Jak?

  • Nezavírejte oči před strachem a pojmenujte jej: bojíte se, že se někomu znelíbíte, že naštvete nadřízeného, že vás vyčlení z týmu, že budete zavrženi, že začnou pochybovat o vašich schopnostech…?
  • Kriticky se nad svými strachy zamyslete a otestujte je: Opravdu když tenhle úkol odmítnu, tak tím přijde vniveč veškerá má dobrá práce v týmu? Odpověď zní „ne“!

Co bychom vám poradili? Řekněte o svých obavách někomu blízkému nebo je napište na papír, tím snížíte jejich emocionální dopad.

4. Naučte se říkat „ne“ a prokážete si velkou službu

V pracovním prostředí, kde se každý snaží být co nejlepší, může být umění říkat „ne“ projevem toho, že dokážeme správně odhadnout, kdy už bychom překročili limit vlastních pracovních možností.

Odmítnutí jde ruku v ruce s další lidskou předností: upřímností. Proč bychom měli říkat, že můžeme, když pravda je taková, že už nemůžeme? Přijmete-li nový úkol s vědomím, že bude nemožné ho splnit kvůli nedostatku času nebo prostředků, neprokazujete tím své firmě moc velkou službu. Pokud se budete snažit zamaskovat „ne“ neupřímně myšleným „ano“ nebo „možná“, nemůže to dobře dopadnout.

Vyjádřením nesouhlasu otevíráte dveře novým alternativám

Nic z výše řečeného ovšem neznamená, že byste měli na něčí žádost říct rezolutní „ne“ a bez dalšího vysvětlení se otočit na patě a odejít.

Pojďme si shrnout naše rady:

  • Buďte upřímní a zdvořilí, ale neomlouvejte se za své „ne“. Tím by mohla druhá strana nabýt dojmu, že o důvodech, které vás vedly k odmítnutí, nejste skálopevně přesvědčeni.
  • Připravte si věcné a konkrétní argumenty – budou se vám hodit, až se začnou na povrch drát emoce.
  • Navrhněte alternativní možnosti, naslouchejte a buďte otevření.

Přeložila Barbora Stolínová
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Topics discussed