Efekt Zeigarnikové: proč nám nedokončená práce „leze na mozek“?

Efekt Zeigarnikové: proč nám nedokončená práce „leze na mozek“?

Také patříte k těm, co si prostě vždycky musí pustit „ještě jeden“ díl seriálu na Netflixu? Co si těsně před zkouškou dokážou do hlavy nahustit celou učebnici, jen aby ji o týden později zase celou zapomněli? Co jim dělá takřka nelidskou radost odškrtnout si splněné políčko na seznamu úkolů? Pak na vás, stejně jako na mnoho ostatních, působí síla tzv. efektu Zeigarnikové. Zeiga-co? Zeigarnikové. Efekt Zeigarnikové je v podstatě tendence mozku lépe si pamatovat nedokončené či přerušené úkoly a povinnosti. Tento efekt vás podvědomě nutí k dokončení všech rozdělaných úkolů, funguje tedy jako motivace. Má ale i své nevýhody, které se projeví například tehdy, když si v práci naberete hodně projektů. Přečtěte si o tomto zajímavém jevu více.

Dvě espressa, jedno cappuccino, dvě koly a jednu vodu s citronem, prosím

Vítejte ve 20. letech 20. století. Nacházíme se na zahrádce kavárny, do které pravidelně chodí Bljuma Zeigarniková, americká psycholožka ruského původu. Při svých návštěvách si všímá zajímavé věci: číšnici jsou schopni si zapamatovat neuvěřitelné množství informací, když přijímají objednávky. Ale v okamžiku, kdy objednávku donesou na stůl, jako by se jim úplně vymazala z paměti. Že by měli všichni stejnou poruchu pamětí? Nebo v tom vězí něco jiného?

Zeigarniková se rozhodla své domněnky podrobit zkoušce. Zadala několik jednoduchých úkolů 138 dětem. Polovina z nich byla během práce na úkolech vyrušena, druhá polovina je dokončila v klidu. O hodinu později se psycholožka dětí na tyto úkoly zeptala. Jen 12 % dětí pracujících bez přerušení si přesně vzpomnělo, co to bylo za úkoly. Oproti tomu 80 % vyrušených dětí si na úkoly pamatovalo bezvadně. Stejný experiment byl zopakován i s dospělými, s naprosto totožným výsledkem. Co z toho plyne? Pracujeme-li na nějakém úkolu, vzniká tzv. motivace k jeho dokončení. Pokud dojde k vyrušení z práce, není dosaženo pocitu uspokojení této motivace. A proto si daný úkol pamatujeme lépe než ten, který jsme zdárně dokončili.

Efekt Zeigarnikové v práci: výhoda, nebo přítěž?

Efekt Zeigarnikové je důvod, proč si tak dobře pamatujete důležité body právě probíhajícího projektu… Ale také je to důvod, proč nemůžete v noci usnout, když pomyslíte na tu hromadu práce, co na vás v práci čeká.

Jakmile se do nějakého úkolu pustíte, je vcelku pravděpodobné, že jej nakonec dokončíte… Protože dokončení je ta nejlepší cesta, jak se od něj osvobodit a uvolnit místo v mozku. Jinými slovy, efekt Zeigarnikové funguje jako protilátka na prokrastinaci. Dodá vám motivaci potřebnou k zahájení i dokončení jakéhokoli projektu. Ale všechno má své hranice.

Když se na vás navalí příliš mnoho povinností, vede to k pocitu úzkosti a černým myšlenkám… Nebo až k úplnému mentálnímu vyčerpání. Komu by se chtělo během nedělního brunche přemýšlet nad seznamem neodkladných úkolů, které je potřeba přes týden zvládnout? Dejte si klidně vajíčka naměkko. Ale nenechte si změknout mozek.

Z výzkumu Bljumy Zeigarnikové naštěstí vyplynulo, že myslíme jen na ty úkoly, které vyžadují značné kognitivní zapojení. Když se tedy naučíte usměrňovat své zaujetí prací a firmou, vytvoříte jasnou hranici mezi soukromým a pracovním životem, dokážete lépe zvládat stres související s nedokončeným úkolem a snížíte pracovní duševní zátěž. Zjednodušeně řečeno – stejně jako nedokončené vybarvování omalovánek s neteří vám nijak nebrání soustředit se na probíhající schůzi, tak ani rozdělaný pracovní projekt by vám neměl bránit ve spánku.

Kromě toho přišla Zeigarniková také na to, že si lépe pamatujeme úkoly přerušené uprostřed nebo na konci než něco, co jsme sotva začali. Ve skutečnosti to totiž jistou dobu trvá, než se v nás vytvoří opravdová touha úkol dokončit. Takže ano, můžete po očku mrknout na projekt kolegy Radka, až vás požádá o radu, ale raději nenabízejte konkrétní pomoc, pokud nechcete, aby efekt Zeigarnikové zasel další semínko do vaší mysli.

Efekt Zeigarnikové funguje jako skvělá paměťová pomůcka. Paměťový specialista John Baddeley navázal na výzkum Bljumy Zeigarnikové a v rámci experimentu nechal své studenty řešit slovní přesmyčky. Studenti měli na každou přesmyčku omezený čas, a pokud ji nestihli vyřešit, byla jim správná odpověď vždy prozrazena. O několik dní později byli studenti dotázáni na tyto přesmyčky a zjistilo se, že si daleko lépe pamatují slova, která se jim nepodařilo vyřešit. John Baddaley tak potvrdil myšlenku Bljumy Zeigarnikové: lidé si snadněji vzpomenou na nedokončené či přerušené události. Přeneseno do pracovního světa to znamená, že každá pauza a každé vyrušení nám vlastně paradoxně pomáhají uchovat si v paměti více informací. Takže od teď už budete vždycky mít vědecky potvrzenou záminku dát si kávu nebo si udělat menší procházku během dne.

Jak využít efekt Zeigarnikové v práci?

  • Až se zase před vámi bude tyčit nějaký obrovský úkol, rozdělte si jej na kratší podúkoly a začněte s těmi nejlehčími. Nejenže bude snadnější pustit se do práce, ale také ve vás začne klíčit chuť celou věc zdárně dokončit. Kdybyste naopak začali od té nejsložitější části, mohl by vás tak velký úkol demotivovat hned na začátku.
  • Vyhněte se multitaskingu. Mozek vám nedovolí plně se soustředit na nový úkol, dokud nedokončíte ten předchozí. S tím vám skvěle pomohou některé techniky pro zvyšování produktivity, jako je třeba Pomodoro (rozdělení práce do 25minutových bloků a 5minutových přestávek).
  • Ze stejného důvodu byste ani svým kolegům neměli pokaždé slibovat, že jim pomůžete s tím či oním projektem (naučte se říkat ne, jak vám poradí každá druhá kniha o osobním rozvoji). Je kontraproduktivní zabývat se více tématy, aniž byste měli kapacitu na všechny se pořádně soustředit.
  • Pište si seznamy. Negativní důsledky efektu Zeigarnikové snížíte na minimum pomocí seznamu nedokončených úkolů, který si sepíšete na konci každého dne. Takhle se zbavíte neodbytných myšlenek na práci, protože z „dosud nedokončených úkolů“ tak najednou budou „v dohledné budoucnosti hotové“ úkoly.
  • Zkuste své kolegy trochu napínat: vyvoláte zájem a získáte si jejich pozornost. Stejně jako režiséři oblíbených seriálů na konci každé epizody napínají diváky tak moc, že si prostě musí pustit další díl, tak i vy můžete využít podobnou taktiku a dobře načasované přestávky během pracovních porad: „Navrhuji udělat si desetiminutovou pauzu na kávu, pak vám řeknu, jak hodnotí náš poslední projekt vedení společnosti.“ Po takové poznámce se můžete vsadit, že se nebude řešit nic jiného než úkoly.

Objev psycholožky Zeigarnikové nabízí alespoň částečné vysvětlení, proč věnujeme daleko více pozornosti tomu, co jsme neudělali, než tomu, co už máme úspěšně za sebou. Tento efekt spotřebovává velké množství mentální i emocionální energie a můžete jej buď využít a snadno překonávat i ty největší překážky, nebo vás může zahltit a způsobovat neustálý stres. Chcete-li z něj udělat svou výhodu, a ne handicap, naučte se žít s určitou nejistotou, nedokonalostmi a nebuďte na sebe moc přísní. Vězte, že efekt Zeigarnikové to s vámi myslí dobře.

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Marlène Moreira

  • Přidat mezi oblíbené
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na LinkedInu

Produktivita

Rady, které vám pomohou zvýšit svou produktivitu při práci. Ať už jste zaměstnanec, manažer či stážista, naše články vám pomohou udělat si ve věcech …

Sledujte nás!

Dostávejte rady a informace o společnostech, které hledají zaměstnance, každý týden přímo do vašeho inboxu.

Odhlásit se můžete kdykoli, slibujeme, že vás nebudeme obtěžovat. Chcete-li se dozvědět více o našich zásadách ochrany údajů klikněte sem

A na našich sociálních sítích: