Pracovní pohovor: Jak poznat příznaky toxického managementu?

23. 8. 2022 - aktualizováno 23. 8. 2022

6 min.

Pracovní pohovor: Jak poznat příznaky toxického managementu?
autor
Cécile Pichon

Psychologue du travail, coach et consultante RH

Dnes se s oblibou o všem říká, že je to „toxické“ – toxický vztah, toxický člověk… A teď i toxický šéf. Můžeme vůbec o někom říct, že je „toxický“? Nebylo by trochu ukvapené rozdělovat celý svět zjednodušeně na dvě skupiny: ty dobré a ty špatné? A podle čeho se definuje „škodlivost“ jednoho člověka druhému? Bereme-li toxickou látku jako jed, pak je „toxický“ člověk někdo, kdo nám otravuje život. A takového šéfa si asi nikdo z nás nepřeje! Nechcete mít v práci nad sebou zlého člověka? Pak se musíte naučit rozpoznávat příznaky „toxického“ vedení už během pracovního pohovoru. Více se dozvíte níže.

Toxický šéf, říkáte?

S myšlenkou toxického vedení přišla poprvé v roce 2005 Američanka Jean Lipman-Blumenová, profesorka a zakladatelka Institutu pokročilého managementu na Claremont Graduate University. Podle ní je vedoucí pracovník toxický, pokud závažným a trvalým způsobem znepříjemňuje životy svým podřízeným, a to zejména extrémním a zlomyslným zneužíváním svého vlivu. V rámci výzkumu se dosud toxicitě věnovalo jen málo humanitních vědců. Jak máme tedy toxicitu ve vztazích chápat? Z psychologického hlediska nehovoříme o „toxickém člověku“, ale o člověku, který se potýká s jistými potížemi či patologickými problémy, které mohou mít negativní dopad na jeho či její okolí a ztěžovat život lidem kolem: je to tedy vzájemný vztah, který se stává toxickým.

Objevte pracovní nabídky

Nahlédněte do společností skrz fotky, videa a rozhovory se zaměstnanci, ať víte, zda se do tamní firemní kultury skutečně hodíte.

Všechny pracovní nabídky

Nevhodné chování vedoucích pracovníků brzdí růst a rozvoj podřízených: zahrnuje nedostatek důvěry, nekonstruktivní kritiku, zesměšňování, ponižování, hrozby, tresty, což u zaměstnanců vede ke stagnaci, ztrátě motivace, stresu, úzkosti a nespokojenosti v práci. Z dlouhodobého hlediska práce v takových podmínkách vede ke značnému snížení efektivity a spokojenosti zaměstnanců, zvýšeným absencím a fluktuaci pracovníků, o velkém množství psychosociálních rizik nemluvě… Zkrátka a dobře, trpí tím celá firma!

Jaký je rozdíl mezi špatným a toxickým vedoucím?

Je každý špatný vedoucí automaticky také toxický? Jak je od sebe odlišit? Pozor, pouhý fakt, že vám je někdo nesympatický, ještě neznamená, že ho můžete zařadit do kategorie toxických lidí! Musíme být spravedliví. Špatných vedoucích je opravdu mnoho. Hlavním problémem je nedostatečná kvalifikace a postupová politika, díky které se do čela dostávají lidé s nedostatečnými znalostmi, nebo dokonce lidé, pro které vysoké pozice prostě nejsou.

Podle průzkumu společnosti Cadréo z roku 2019 nemělo ke dni nástupu do vysoké pozice 40 % vedoucích pracovníků žádné vzdělání v oblasti managementu a 68 % z nich získalo stávající pozici, aniž by bylo takové vzdělání vůbec požadováno. Tato čísla vyvolávají mnohé otázky, jen málokdo má totiž vrozený talent k vedení ostatních. Ctižádostivost a kompetence – to jsou dva základní pilíře kvalitního vedení a v případě jejich absence to podřízení nebudou mít lehké.

Špatný management má negativní vliv na výkon a spokojenost týmu, ale tzv. toxický management má dalekosáhlejší důsledky. Podobá se násilnému a tyranskému stylu vedení, který popisuje doktor psychologie se specializací na dynamiku v organizacích, pan Bennet J. Tepper. Zatímco špatný vedoucí má třeba problémy s rozdělováním úkolů, přenáší vlastní stres na ostatní nebo mu chybí nadhled, toxický vedoucí doslova škodí: využívá strach k nastolení své vlády, je nepřizpůsobivý až despotický, snaží se ostatní zlomit i ponížit, lže, překrucuje fakta, a to vše může i nemusí být doprovázeno otevřenými projevy nepřátelství.

Nejenže má takový způsob řízení dopady na výkonnost zaměstnanců, může také rychle zlomit motivaci a sebedůvěru podřízených. Podle Jean Lipman-Blumenové podobně škodlivé jednání přímo poškozuje práva dotčených osob. Nekompetentní nadřízený se na stupnici škodlivosti nachází o několik stupňů níže než nadřízený, který zcela postrádá etické smýšlení…

Pracovní pohovor: příznaky jedovatého managementu

V praxi můžete natrefit na více či méně kvalitní nadřízené. Chcete se ujistit, že vám nepadne černý Petr? Dobře děláte! V první řadě si udělejte jasno v tom, co vlastně potřebujete a očekáváte, až pak se pusťte do vyšetřování budoucího pracoviště. Chcete volné pole působnosti, nebo naopak pevné vedení? Potřebujete chválit, nebo se raději necháte bičovat k lepším výkonům? Během přijímacího pohovoru můžete získat mnoho cenných informací o firmě, do které se hlásíte, jejích zaměstnancích, vedoucích a provozu. Případně odhalíte veškeré její problémy. Jak si úspěšně zahrát na detektiva…

Rozpoznání toxického šéfa

Příšerného vedoucího poznáte podle mnoha varovných signálů. Některé se projeví už během pohovoru. Při prvním setkání s budoucím nadřízeným si uděláte zevrubnou představu o tom, co vás asi čeká… A můžete dopředu odhadnout, jak asi bude vypadat jeho styl vedení! Sledujte hlavně následující povahové rysy:

  • Schopnost naslouchat, empatie: Dokáže vyslyšet potřeby a přání podřízených? Umí si představit, čím jste si doposud prošli, chápe vás?
  • Schopnost důvěřovat, delegovat: Věří lidem? Dává jim v práci volnost a prostředky k plnění povinností? Nebo naopak všechny přehnaně kontroluje a dohlíží na každičký detail? Jaký styl řízení praktikuje?
  • Vize, spolehlivost, zvládání stresu: Má plány do budoucna? Připadá vám stabilní, spolehlivý? Umí zvládat stres, aby ho nepřenášel na zaměstnance? Nečekané změny ve stylu řízení a náladovost vedoucího mohou být po nějaké době velmi nepříjemné!
  • Nadhled, kritické myšlení, upřímnost: Jak reaguje na chyby a problémy? Umí ukázat i svou citlivou stránku a zná své limity?
  • Bezúhonnost, poctivost: Je vedení transparentní a čestné? Nebo jsou naopak zjevné jeho nekalé úmysly? Čeho si v práci váží?
  • Respektování ostatních, spravedlivost a rovnost: Jak mluví o bývalých zaměstnancích, zákaznících a ostatních odděleních firmy? Negativně a s despektem? Dobrý vedoucí pozná talent, nepřivlastňuje si práci jiných a se všemi členy týmu jedná rovnocenně.

Následující otázky můžete potenciálnímu vedoucímu položit přímo:

  • Jaké hlavní vlastnosti by měli mít vaši budoucí zaměstnanci?
  • Jak bude probíhat zaučování a školení, pokud k vám nastoupím?
  • Řekněte mi, prosím, víc o lidech, se kterými bych u vás případně pracoval/a.
  • Jste pyšný/á na své zaměstnance? A proč? Kde je podle vás prostor ke zlepšení?
  • Můžete mi, prosím, podrobněji popsat, jak to u vás ve firmě chodí?
  • Jak byste definoval/a svůj styl řízení?
  • Co je podle vás klíčovým faktorem, který je pro úspěšnou práci na této pozici nezbytný?

Při odchodu z pohovoru se zamyslete nad tím, jak jste se během jednání s šéfem cítili. Sebevědomě, klidně, zastrašeně, pod nátlakem? Menší stres je samozřejmě na místě, vždyť vás právě hodnotil někdo cizí. Ale na druhou stranu si musíte umět představit, že budete s tou osobou v každodenním kontaktu. Laskavý vedoucí by měl umět v podřízených vyvolávat rostoucí pocit sebedůvěry…

Od toxického vedení radši ruce pryč

Destruktivní management je často jen součástí širšího problému – toxického jednání a chování, které panuje i mezi dalšími členy podniku. Žádný způsob fungování není udržitelný bez podpory (třeba nevědomé) zaměstnanců! Zkuste se tedy ponořit hlouběji, zejména pokud budete mít během výběrového řízení možnost setkat se s více budoucími kolegy. Níže jsou uvedeny varovné signály, před kterými je lepší rychle prchat…

  • Rozděl a panuj: Někde vládne nezdravá konkurence, jinde se protežují oblíbenci, dokud se zaměstnanci neobrátí jeden proti druhému… V každém takovém prostředí bují nerovnost mezi lidmi a použití přístupu „rozděl a panuj“ vede k negativní atmosféře na pracovišti, kde se k sobě kolegové nechovají hezky. Jak vypadá organizace práce ve firmě, do které se hlásíte? Jaké hodnoty firma hlásá? Jak se vyjadřují zaměstnanci o svých spolupracovnících?
  • Přivlastňování práce druhých: Tenhle nešvar je bohužel stále velmi rozšířený, přesto je třeba proti němu za každou cenu bojovat. Jak mluví vedoucí pracovníci a manažeři o juniorních pozicích a méně kvalifikovaných postech? Pokud z jejich tónu vycítíte opovržení nebo povýšenost, utíkejte!
  • Lavinový efekt stresu: Když vedení firmy nepřiměřeně tlačí na vedoucí oddělení a ti zase tlačí na své podřízené, naruší to celou dynamiku společnosti. Hladina stresu se zvedá, což jen přilévá olej do ohně, a je snazší při práci udělat chybu. Kvalitní management má naopak sloužit k tomu, aby na zaměstnance nebyl při práci vyvíjen přílišný tlak! Připadá vám, že jsou zaměstnanci firmy ve stresu nebo pod tlakem? Jak před vámi mluví o pracovním tempu a zátěži?

Máte-li tu možnost, zeptejte se během výběrového řízení řadových zaměstnanců na některé z následujících otázek:

  • Co je hlavně potřeba k tomu, aby byl šéf spokojený s mým výkonem?
  • Co pro mě podle vás bude nejtěžší, jestli mě vezmou?
  • V čem je podle vás síla týmu, do kterého mám nastoupit? Pracuje se vám tady dobře? Proč?
  • Jak byste popsal/a náladu v týmu?
  • V čem tkví hlavní síla týmu? Co je podle vás naopak třeba zlepšit?

Dobře poslouchejte, co říkají ostatní o vedení firmy a o organizaci práce. Vypadají spokojeně? Zdají se vám vystresovaní? Mohou říkat všechno, co si myslí, nebo jsou opatrní? Chce se vám s nimi pracovat? Nebojte se dát na instinkt, určitě vám něco napoví!

Pozor na zamořené společnosti

Špatný management může mít příčiny na vyšší úrovni společnosti. Třeba prostě za daných podmínek není možné pracovat lépe… Toxický šéf je v tom jen málokdy sám: Někdo mu to chování přece musí tolerovat (pokud ho v tom tedy přímo nepodporuje). Toxicitu je proto třeba hledat i ve zbytku hierarchie, špatný šéf může být jen vrcholkem ledovce. Nově příchozí se v takové společnosti najednou ocitají v pasti. Kousek po kousku se toxické jednání šíří, dokud si nenajde cestu do všech kanceláří ve firmě. Jakmile je napadena celá organizace, nejde z toho začarovaného kruhu uniknout!

Nakaženou firmu poznáte například podle fluktuace zaměstnanců. Ta je skvělým ukazatelem toho, jak to chodí za zavřenými dveřmi. Jaký je průměrný služební věk zaměstnanců? Z jakého důvodu odešli poslední pracovníci? Nezdravé pracoviště ale poznáte i podle dalších signálů: málo možností osobnostního rozvoje, nestandardně dlouhá pracovní doba, nejasná hierarchie… Jste-li na pochybách, kontaktujte bývalé zaměstnance a poptejte se u nich!

Musíte přesně vědět, jaká jsou vaše očekávání… A pokud je cokoliv nesplňuje, pryč odtud!

Všechno je to jen o lidech – i vztahy mezi podřízenými a nadřízenými. Ale někdy člověk natrefí na takový způsob vedení zaměstnanců, že to prostě překračuje veškeré meze. Musí to být vždy případ toxického managementu? Je těžké házet všechny do jednoho pytle a nikdo není sám o sobě špatný člověk, takové tvrzení by bylo příliš zjednodušující… Často nejsou toxičtí lidé, ale celý systém. A člověk si klade otázku: Čím to je, že může celá organizace dopustit (nebo se dokonce zasadit o to), aby se někdo choval tak, jak se chová… Takže jestli někdy narazíte na toxický systém, utíkejte, co vám síly stačí!

Přeložila Barbora Stolínová
Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.

Probíraná témata
Hledáte svou další pracovní příležitost?

Více než 200 000 kandidátů našlo práci s Welcome to the Jungle

Prozkoumat pracovní místa